S Rumunskem jsme se rozloučili dnešní návštěvou bývalý lé římské pevnosti Porolissum. Pevnost vznikla někdy kolem roku 106 n.l. a fungovala jako hlavní město římské provincie Dacia Porolissensis.
Je jedním z nejzachovalejších a největších archeologických míst v Rumunsku, vykopávky tam začaly v roce 1970 a pořád ještě probíhají, což jsme viděli na vlastní oči.
Byli jsme tam skoro sami, žádnej stánek s cetkama, ani medem a sirupama, voněly tu luční kytičky, pofukoval teplej vítr, a bylo vidět daleko do kraje…Nádhera…A pak už jsme si to namířili na Zalau a Oradeu. Musím ještě zmínit cestu ze Zalau do Alesd – samá zatáčka, krásná silnice …říkal Kamil. Zčásti to můžu potvrdit – to neustálý naklánění nalevo a napravo mě normálně ukolíbalo a já si hezky schrupla 😀 Probrala jsem se až na slova: „…no neříkej, že jsi usnula na tak parádní silnici!!“
Za městem Oradea je už hranice s Maďarskem. Původní plán dojet do Egeru jsme po cestě opět pozměnili. Bylo ještě docela brzy ( přejezdem do Maďarska jsme si posunuli pomyslné hodinky zase opět o hodinu zpět na náš čas ) a Kamil se cítil v pohodě. Já taky, poňáč jsem se po cestě krásně vyspala :-D, a tak jsme to dali skoro přes celý Maďarsko a momentálně nocujeme ve městě Mogyoród, což je kousíček od Budapesti. Zítra přejezd přes Slovensko a hurá domů….




